Otázky a odpovědi

Jak pečovat o maliny po sklizni?

Maliny jsou rostlinou světlých lesních mýtin, které na několik let obsazují, než je nový les zadusí. I ušlechtilé velkoplodé odrůdy jsou v zahradě v podstatě divoce rostoucí kulturou a podle toho je zapotřebí o ně pečovat. Především ihned po sklizni, nejlépe již při posledním sběru vystříháme těsně u země odplozené pruty a odstraníme je z porostu. Nově vyrostlý porost zbavíme slabých a krátkých výhonů. Pak z porostu vybereme na jeden m2 dva, nejvýše tři pruty, a k nim zarazíme od vystříhaných prutů uvolněné tyčky, nejlépe železné o průměru cca 8 milimetrů a ostatní pruty, i silné, vystříháme. Při hustším porostu spodní zastíněné části neplodí, případně zralé plody ve vlhčím prostředí dříve hnijí. V řídkém osluněném porostu může jedna rostlina na jednom m2 dát až 330 plodů, to je jeden kilogram. Jakmile pruty vyrostou, přivazují se nahoře k opěře velmi těsně jedním, nejlépe izolovaným elektroinstalačním drátem délky cca 10cm. Při řádkové kultuře je nad řádky zavěšen ve výšce 150 cm napnutý silnější drát a k němu se rostliny volně přivazují. Zárukou dobré úrody kvalitních plodů je řídký, k opěře upevněný porost. Zajíc Blažej, tel. 777756468

Jak hnojit maliny?

Maliny se běžně nehnojí a proto jsou mimořádně vděčné za jakýkoliv způsob dodávky živin. Nejjednodušší je hnojení 100 gramů NPK na m2 kdykoliv během roku, nejlépe po sklizni, kdy dorůstají nové výhony. a plně využijí dodané živiny. Ponechané pruty (asi 20% z vyrostlých, ostatní odstraníme) nezakracujeme, protože rostlina v 1. roce nechá vyrůst tak dlouhé výhony, jaké ve 2. roce dokáže uživit a nechat plodit. Dalším důvodem k nezakracování je 2. úroda v září až listopadu, kdy některé odrůdy mají na vrcholu letorostů 20 až 40 krásných plodů. Je možné hnojit i jednosložkovými hnojivy, superfosfátem s 18% fosforu 100gramů na m2a draselnou solí s 40 - 60% draslíku 50gramů na m2. Zásadně nehnojíme jednosložkovými dusíkatými hnojivy (ledkem, síranem amonným). Důležitější je mulčování jakýmkoliv organickým materiálem, posečenou trávou, listím, králičím hnojem,kompostem, tedy materiály, na které jsou maliny zvyklé z místa svého původu - lesních mýtin. Vrstva může být silná i 20 centimetrů, kdy mulč nejen dodává živiny, ale i likviduje případné plevele. Nevhodné jsou piliny, které ptřebují na svůj rozklad dodat dusíkaté živiny. Potřebná je za suchého počasí silnější zálivka. Hnojení i zálivka podstatně zvýší množství i kvalitu sklizně. Zajíc Blažej, tel. 777756468

Jak ošetřit rybíz po sklizni?

Pokud jsme již při sklizni nevyřezali nejstarší větve z keře, odstraníme je nyní. Na keři necháme nejvýše dvanáct prutů. Z mladých letošních výhonků ponecháme tři nejsilnější a nejlépe postavené a ostatní těsně u země odstříhneme. Úrodou dříve zatížené a sehnuté větve přivážeme ke kůlu do svislé polohy. Přihnojíme 100 - 200 gramy NPK na keř a mělce zakopeme motykou nebo namulčujeme dostatečně silnou vrstvou organického materiálu, na př. shrabaného listí, posečené trávy. Je možno použít i králičí hnůj nebo kompost a tím současně bráníme zaplevelení keře. Dobře hnojený a opečovávaný keř má pruty vyšší než dva metry a rodí 15 kg plodů. Jeho výšku a celkovou velikost keře omezuje napadení mšicemi. Ty škodí od začátku vegetace, především na vrcholcích prutů. Počínající napadení prozradí pohyb mravenců pod vrcholky prutů, červenání a krabacení listů. Proto s sebou nosíme na př. půllitrovou nádobku s 0,5 % suspenzí Pirimoru se stiskacím rozprašovačem, kterou před použitím protřepeme. Postřik zůstane účinný několik měsíců. Důsledné omlazování a prosvětlování keře umožní vypěstovat vysokou sklizeň. Spolu svýběrem vhodné odrůdy (např. Tatran s dlouhými stopkami a až 20 cm dlouhými hrozny) si zajistíme i snadnou sklizeň kvalitních plodů. Zajíc Blažej, tel. 777756468

Jak provést letní řez broskvoní?

Ihned po sklizni, u pozdnějších odrůd a při malé násadě plodů už před sklizní upravíme letním řezem korunu tak, aby posklizňové nebo všeobecně srpnové výhony rostly tam a tím směrem, jak potřebujeme. Broskve se všeobecně pěstují na kotlovou korunu, složenou ze sedmi větví (maďarský způsob), směřujících šikmo vzhůru ven z koruny, bez větví druhého řádu. Na větvích pěstujeme jen plodonosný obrost. Vhodný sklon větví je 25 - 40 stupňů. Z vnitřku koruny úplně vyřežeme všechny svisle vzhůru rostoucí silné letorosty. Na větvích pak vyhledáme nejsilnější, nejvýše rostouicí a ven z koruny směřující výhon jako pokračování  větve a rozšiřování koruny.. Pokračování větve nad tímto výhonem  odstraníme. Je li přírustek na některé větvi příliš silný a převyšuje výrazně konce ostatních větví, zakrátíme jej na vnější očko na úroveň ostatních větví. Je li sklizena úroda, vyhledáme na odplozeném čípku nejníže (nejblíže větvi) rostoucí výhon a celý zbytek odstraníme. Z takto prosvětlené koruny odstraníme (nebo zakrátíme na 6 - 10 oček) výhony, které by příliš zahušťovaly korunu. Po skončení řezu zamažeme rány na větvích štěpařským voskem. Detailní úpravu koruny a omezení plodných čípků provedeme na jaře příštího roku.   Zajíc Blažej, tel. 777756468

Jak pečovat o ibišek syrský (Hibiscus syriacus), zahradní ibišek?

Po letošní zimě, kdy polovina ibišků vymrzla,vyžadují zbylé rostliny zvýšenou péči.. Prospěje jim dostatečná zálivka, přihnojování není nutné,nejdůležitější je péče během růstu. Spočívá především v důsledném odstraňování semeníků, vyvíjejících se po opylení květů. Odstraňujeme je buď ručním odtrháváním nebo česačem, podobným česači borůvek,, jen s širšími mezerami mezi zuby (hřebíky), vyhovuje 6 - 8 milimetrů. Důsledným odstraňováním semen se dosáhne kvetení až do zámrzu, rostliny s neodstraňovanými semeníky ukončí kvetení začátkem září a pak vkládají energii do tvořících se semen a přestanou kvést. Zvýšená péče se vrátí v delší době kvetení. Zajíc Blažej, mobil 777756468.

Jak pěstovat ostružiny?

Ostružiny jsou nádherné velkoplodé běžně pěstované ovoce, ikdyž svojí kvalitou se nevyrovnají ostatnímu drobnému ovoci. Pro nižší cukernatost se konzumují jen přímo, ostatní způsoby využití většinou neuspokojí. Pěstujeme jen beztrnné odrůdy a na pevné opěře. Vyzkoušenou mám čtyřdrátovou konstrukci s rozestupy 70, 40, 40, a 40 centimetrů. Spodní drát je výše proto, aby se plody neznečistily zemí při dešti. Pokud sadíme více než jednu rostlinu - čtyřčlenné rostlině stačí dvě - sadíme je 2 až 4 metry od sebe podle kvality půdy. Protože rostliny jsou dlouhověké, sadíme je do dobře vyhnojené půdy. Jamku kopeme 40 x 40cm, hlubokou alespoň půl metru, vrchní zem a spodinu dáváme zvlášť. Dno vyhnojíme 100 - 200 gramy kombinovaného hnojiva a promícháme s pár lopatami vrchní země nebo kompostu. Jamku pak zasypeme vrchní zemí tak, aby po důkladném zalití  a sesednutí země byla jamka hluboká 20 centimetrů. Do jamky usadíme třímetrovou železnou tyčku tak, že nad zemí zůstane 190 cm. Kontejnerovanou sazenici sadíme těsně k opěře, zasypeme spodní zemí, vytvarujem mísu na zálivkovou vodu a zalijem. Vyrůstající výhon a později všechny ponechávané části rostliny přivazujem k opěře  nejlépe 10 cm dlouhým izolovaným elektroinstalačníém drátem. Až rostlina zesílí a vyrazí více letorostů, vybereme jeden rovně vzhůru nejblíže opěry rostoucí, pořivážeme jej k opěře a všechny ostatní důsledně vylamujeme. Silně rostoucí letorost zaštípneme u druhého drátu odshora. Na něm pak vyraší několik až několikametrových zálistků, ze kterých vyberem na každý drát na každou stranu jeden, několikrát přivážeme a ostatní zálistky odstraníme. U plodících keřů přivazujeme mladé letorosty až po skončení sklizně, když při poslední sklizni ihned vystříháme loňské dřevo. Zálistky na drátech zakracujeme až po skončení vegetace, aby letorost neobrůstal zálistky 2. řádu. Nové sazenice vypěstujeme tak, že konce letorostů, ležících na zemi, zakryjeme listím a zemí, v níž vytvoří bohaté kořání. Plodné, až 50 cm dlouhé plodné větvičky, vyrůstající na loňském dřevě, se nechávají volně růst, nepřivazují se. Drátěnka je stálá, protože na rozdíl od malin se rostlina nerozmnožuje podzemními šlahouny a zůstává na stejném místě. Nedostatkem tohoto způsobu pěstování je potřeba pevné konstrukce, ale na ni lze při dvou sazenicích použít i střešní latě nebo vyřazené vodovodní 1/2" trubky. Pro vyšší kvalitu plodů vyžadují ostružiny plně osluněné stanoviště a sklizeň jen plně zralých plodů. Chorobami netrpí, neošetřují se chemicky, jen přihnojují. Pokud vám bude přát počasí můžete se těšit z bohaté úrody nádherných plodů.  Zajíc Blažej, Kyjov,  mobil 777756468.

Jak pěstovat sazenice rajčat?

Chcete mít vlastní chutná rajčata již v červnu? Pak se řiďte tímto návodem. Rajčata se vysévají co nejdříve, nejlépe již v lednu. Protože semena mají dobrou klíčivost a na pokrytí spotřeby čtyřčlenné rodiny stačí deset tyčkových rajčat, stačí vysít dvacet semen. Postupujeme tak, že na dno nejlépe čiré plastové krabičky s víkem položíme měkký složený papír, zalijeme jej trochou teplé vody a po vsáknutí do papíru naň položíme semena tak, aby se vzájemně nedotýkala. Zavřenou krabičku uložíme do nejteplejšího místa v bytě (na příklad na skříň).Do týdne semena vyklíčí. Zatím připravíme sadbovač nebo dostatek květináčků s přesátým starým kompostem, prolijeme je teplou vodou a tužkou vytlačíme uprostřed hlubší jamky. Semena s vyklíčenými kořínky bereme opatrně pinzetou a zasadíme do jamky v květináči, jemně zasypeme a zalijem. Podnos se sadbovačem nebo s květináčky uložíme do teplého, třebas i zastíněného místa v bytě. Za několik dnů v závislosti na teplotě semena vzejdou. Pak je přemístíme na plné slunce v teplém prostoru. Čím světlejší místo, tím je rostlina nižší a má delší a mohutnější listy. Stínící si rostliny od sebe vzdalujeme. Silně rostoucí rostliny i několikrát přesazujeme. Správně opečované rostliny mají 15. května plody větší než hrášek, ale i velikosti ořechu. Ven je sadíme po pominutí nebezpečí pozdních jarních mrazů na nejsvětlejší místo v zahradě. Bližší informace podá Zajíc Blažej. tel. 777756468.

 

 

Kontakt

ČSZ, ZO Kyjov Luční 2594/3, 697 01 Kyjov info@zahradkarikyjov.cz